17.08.2015 00:15

PRO PRÁVA DĚTÍ. DE

Na obrázku:

Mě tělo patří mě!

Vnucená obřízka je bezpráví - i u chlapců.

Motto:

Děti nepatří nám ale sami sobě. Děti jsou zvláště zranitelné. Proto potřebují zvláštní ochranu.

Předmluva

Děti nejsou majetkem svých rodičů ale jsou nezávislými nositeli lidských práv.

Tento právní názor, který je mimo jiné vyjádřen v Úmluvě o právech dítěte získal v posledních letech značný význam. Přesto jsou dětská práva často ignorována. Z tohoto důvodu Nadace Giordana Bruna plánuje kampaň za práva dětí. Ta kampaň byla původně naplánována, že začne až v roce 2013. Při vývoji veřejné debaty o obřízce chlapců po rozsudku Zemského soudu v Kolíně nad Rýnem, bylo rozhodnuto, že začátek této kampaně bude přeložen dopředu a že se začne s hlavním tématem, kterým je nucená obřízka.

Nakonec je tu otázka přípustnosti obřízky chlapců z ohledu základních dětských práv. Jde zejména o právo na sebeurčení a o právo na tělesnou integritu dítěte. Ta práva jsou v konfliktu se zákazem násilné výchovy dítěte. Otázka svobodného náboženského vyznání, která hraje významnou roli ve veřejné debatě a je jakoby s těmito právy v rozporu, je irelevantní, protože náboženská svoboda rodičů se vztahuje pouze na ně - ale ne na jejich děti, které mají právo rozvíjet své vlastní náboženské a filozofické přesvědčení, bez ohledu na to čemu rodiče věří. ( Také děti mají právo na svobodu náboženského vyznání).

Každou obřízku chlapce, která není z lékařského hlediska nutná chápeme jako nespravedlnost, ale uznáváme, že rodiče, kteří chtějí, aby byly jejich děti obřezány, ať už z náboženských nebo "hygienických" důvodů, chtějí jen to nejlepší pro své děti. Je však také třeba vzít na vědomí nové lékařské studie, kreré působivě dokazují, že pbřízka je riskantní, bolestivý a někdy dokonce i traumatický zásah, který je spojen s nevratnou amputací vysoce citlivé, funkční, užitečné části těla. Nucená obřízka chlapců není v žádném případě maličkost, jak se dříve myslelo, ale je velmi dobře srovnatelná s "mírnější" formou mrzačení ženských pohlavních orgánů, které je právem zakázáno.

Vyzýváme německé politiky, kteří oceňují sebeurčení dětí více, než obřízkové zájmy rodičů, kteří pouze podléhají tlaku svých vrstevníků a jsou nedostatečně informováni o důsledcích obřízky. Náš apel na poslance je: Postarejte se o to, aby svoboda náboženského vyznání už nebyla chápána jako povolení k tomu, aby mohla být dětem působena bolest! Podpořte osvětovou práci mezinárodních dětských a dorostových lékařů a progresivních židů a muslimů, kteří už dlouho kritizují rituál odstraňující předkožku! Obhajujte právo dětí na sebeurčení a tělesnou integritu, která je ukotvena v článku 24 Úmluvy o právech dítěte takto:

"Smluvní státy přijímají veškerá účinná a vhodná opatření k tomu, aby byly zrušeny všechny tradice poškozující zdraví dětí.

Dále odpoví Dr. Michael Schmidt - Salomon po krátkém úvodu na čtrnáct základních otázek a budo k tomu přidány tři dodatky. Nejprve autora představíme. Redakce PNVT

Michael Schmidt - Salomon PhD

* 1967 v Trevíru (Trier) jako Michael Schmidt je německý filozof , spisovatel a náboženský a kulturní publicista. Vyrůstal v katolické, avšak velmi liberálně orientované rodině. Je spoluzakladatelem a generálním ředitelem Nadace Giordana Bruna, která se zabývá propagandou a šířením humanistické filozofie. Mimo jiné také vystupuje jako hudebník a kabaretní umělec.

Je ženatý a je otcem dvou dětí.

Dr. Schmidt se nechal obřezat na svou vlastní žádost ze zdravotních důvodů ve svých 17 - ti letech. Zná problematiku obřízky a racionalizační strategii obřezaných mužů nejen z literatury ale i ze své vlastní zkušenosti.

Nejčastější dotazy

Otázky a odpovědi ohledně obřízky chlapců

Úvod

S horkým železem by se mělo zacházet s chladnou hlavou. Obřízka chlapců je nepochybně takovým horkým železem (horkým bramborem). Není proto divu, že veřejná debata probíhala tak vzrušeně. Zastánci obřízky připisovali jejím odpůrcům antisemitské (antimuslimské) motivy a ti druzí zase napadali rodiče, kteří souhlasí s obřízkou dětí, že nemilují své děti a ignorují jejich utrpení.

Jsme přesvědčeni, že taková forma konfrontace je kontraproduktivní, protože převrací skutečné motivy obou skupin a komplikuje hledání rozumných řešení. U složitého tématu, jako je obřízka by nemělo docházet k obviňování ale rozhodujícím faktorem by měly být racionální argumenty. Žel, skutečné znalosti o důsledcích odříznutí předkožky nejsou mnoho rozšířené. Kdyby rodiče znali tyto důsledky, tak by se o zákazu obřízky nemuselo vůbec diskutovat, protože většina otců a matek odmítá myšlenku, že by ze své vlastní iniciativy nechali své děti obřezat. Jinými slovy: Hlavní problém současné debaty je v nedostatku vzdělání na toto téma nebo v cílené dezinformaci rodičů. Tomu chceme čelit následujícími otázkami a odpověďmi.

1) Jaké jsou důvody proti lékařsky neidikované obřízce chlapců?

2) Pokud obřízka předkožky není pouhá maličkost - je srovnatelná s propichováním uší kvůli náušnicím?

3) Je kojenecká obřízka méně traumatuzijící než obřízka v pozdějším věku?

4) Je předkožka skutečně nadbytečná, jako jsou mandle nebo slepé střevo?

5) Je obřízka předkožky smysluplná z hygienického pohledu?

6) Jaké komplikace mohou nastat u obřízky předkožky?

7) Může být mužská obřízka srovnatelná s mrzačením ženských pohlavních orgánů?

8) Když obřízka dítěti spíše škodí než prospívá, proč je v USA stále ještě často prováděna?

9) Proč tak málo mužů mluví o negativních důsledcích obřízky a proč často trvají na tom, že i jejich synové mají být obřezáni?

10) Nezbavil by zákaz obřízky chlapců nepřípustně práv jejich rodiče ?

11) Je zákaz obřízky chlapců spojen se zásahem do svobody náboženského vyznání?

12) Není problematické, že debata o obřízce vznikla nejdříve na německé půdě?

13) Nepovede úřední zákaz obřízky chlapců k provádění nelegálních obřízek?

14) Není debata o obřízce projevem arogantního sekularismu, který přehlíží práva náboženských menšin? Není tato činnost Nadace Giordana Bruna jen předstíráním, že jde o dětská práva, ale ve skutečnosti jde o fundamentalistický boj proti náboženství?

I. dodatek - o HIV

II: dodatek - o smegmatu

III. dodatek - k prohlášení Americké Asociace Pediatrů

1) Jaké jsou důvody proti lékařsky neindikované obřízce chlapců?

Při obřízce předkožky se jedná, jak bude podrobněji vysvětleno níže o riskantní, bolestivý a někdy dokonce i traumatický zásah, který je spojen s nezvratnou amputací vysoce citlivé, funkční a užitečné části těla. Takový zásah do sebeurčení a tělesné integrity dítěte nemůže být ospeavedlněn právem na rodičovskou výchovu. Zda je zájem rodičů o obřízku jejich dítěte založen na náboženských, tradičních, údajně "hygienických" nebo estetických pohnutkách je lhostejné. Pouze ve vzácných případech, když je to z lékařského hlediska nutné, může být obřízka předkožky legitimní.

V této souvislosti je třeba poznamenat, že v posledních letech, pokud jde o obřízku, došlo ke změně myšlení mezi pediatry. Dříve byla předkožka kvůli fimóze odřezávána velmi rychle, nyní lékaři čekají, že se problém (ve skutečnosti to není vůbec žádný problém, ale normální fyziologický stav, který může trvat až do puberty) vyřeší sám od sebe, což je v naprosté většině případů. V opačném případě jsou aplikopvané jemné léčebné metody (roztahování předkožky v teplé vodě, masti). Částečné nebo úplné odstranění (amputace) předkožky je kvůli svým dalekosáhlým následkům prováděno pouze tehdy, když jiné léčebné metody selhaly.

2) Pokud obřízka předkožky není pouhá maličkost - je srovnatelná s propichováním uší kvůli náušnicím?

Toto srovnání musí být zamítnuto z několika důvodů:

Za prvé: Při obřízce předkožky není stejná bolest, jako při propíchnutí ušního lalůčku.

Za druhé: Během obřízky je nenávratně odstraněno 50% kůže penisu, což se dá kvatntitativně srovnávat s amputací ušního boltce, což by nikdo svému dítěti neudělal.

Za třetí: Předkožka není kvalitativně srovnatelná s ušním boltcem, protože předkožka je smyslově nejcitlivější částí mužského těla.

Za čtvrté: Náušnicovým percingem na rozdíl od obřízky nejsou na rozdíl od obřízky ohroženy žádné důležité biologické funkce (viz otázka čislo 4)

Za páté: Propíchnutí uší je také problematické - není to však zdaleka tak problematické, jako obřízka genitálu.

3) Je kojenecká obřízka méně traumatizující než obřízka v pozdějším věku?

Muslimové, kteří byli obřezáni ve školním věku mají často dramatické vzpomínky na "Svátek obřízky", i když jen málokdo z nich má odvahu o tom mluvit. Jedna z mála vyjímek je exmuslim a aktivista pirátů z Kolína nad Rýnem Ali Utlu, který svou obřízku popsal takto: "Bránili jsme se a křičeli, ale čtyři z nás zajali, pro mě to byla totální hrůza, která se do mě navždy zaryla."

To, že je obřízka školáků velmi bolestivá je známé a proto stále více a více muslimských lékařů obřezává co nejdříve, což je pravidlo u židovské obřízky. Je tedy obřízka dítěte osmý den po narození, jak je tomu v judaismu, méně traumatizující?

Dlouhou dobu se věřilo tomu, že novorozenci cítí menší bolest. Jako indicie bylo bráno to, že mnozí novorozenci během obřízky utichnou a usnou. Dnes se už ví, není to však všeobecné známé, že ty děti upadly do bezvědomí v důsledku traumatického šoku. A to vzhledem k tomu, že novorozenci mají mnohem silnější pocity bolesti než dospělí! Důvod: systém, který potlačuje bolest a dělá pomocí distribuce endorfinu bolest snesitelnější je funkční až měsíc po narození.

Vedoucí německého institutu bolesti Boris Zernikow napsal ve článku, který vyšel v srpnu roku 2012 ve Spiegelu jako rozhovor, že nemírněná bolest kojenců během obřízky může vytvářet konkrétní paměť bolesti. Ty děti cítí potom celé měsíce mnohem větší bolest při očkování a je u nich vyplavováno mnohem více stresového hormonu kortizolu. Celkově lze říci, že u kojenců je práh bolesti nižší a riziko chronické bolesti je u nich vyšší. Je tragické, jak řekl Zernikow, že tomu nelze zamezit pomocí celkové anestezie. Většinou musí být celkové dráhy, které vedou do penisu blokovány přímo, což i na dobrých klinikách anesteziologové v 5 - 10% případů nezvládnou.

4) Je předkožka skutečně nadbytečná, jako jsou mandle a slepé střevo?

Za prvé je třeba si uvědomit, že ani mandle ani slepé střevo nejsou nadbytečné. Proto žádný rozumný lékař neuvažuje o preventivním odstranění těchto orgánů, aby se zabránilo následnému možnému zánětu. Lékařsky zbytečné odstranění mandlí nebo slepého střeva by bylo právem považováno za nelegitimní napadení. To by mělo platit i pro lékařsky neindikované odstranění předkožky.

Předkožka má důležité tělesné funkce. Slouží k ochraně žaludu před oděrem, dehydratací, keratinizací a znecitlivěním všeho druhu. Nelprve je slepena se žaludem a tak je žalud chráněn od výměšků v kojeneckém a batolecím věku. V pubertě se stane zdrojem mužské žádosti protože obsahuje dvacet tisíc specializovaných nervových receptorů. Ony zajišťují, že předkožka je nejcitlivější částí mužského těla, mnohem citlivější než žalud, rty a prsty.

Pokud je předkožka, ve které je přes 70% senzorických zakončení penisu odstraněna, vede to nevyhnutelně ke ztrátě citlivosti. Muži, kteří měli sexuální prožitky před touto operací si často stěžují na masivní ztrátu jejich sexuální slasti. Pro jiné je to méně dramatické. Pouze menšina konstatuje pocit zlepšení. proč tomu tak je, dosud nebylo zjištěno. Ukazuje se však, že obřezaní muži mnohem častěji trpí erektivní dysfunkcí a orgasmickými obtížemi.

5) Je obřízka předkožky smysluplná z hygienického pohledu?

Rodiče a zdravotníci po dlouhou dobu skutečně věřili, že by obřízka předkožky mohla mít hygienické výhody. To bylo způsobeno tím, že biologická funkce smegmatu, které se tvoří pod předkožkou, byla do značné míry neznámá. U smegmatu se totiž nejedná o žádný "nečistý sajrajt", jak se mnozí mylně domnívají, ale je to "přirozený zvhlhčující krém", který tělo aktivně vytváří a to se osvědčilo jako evolučně prospěšné. Smegma totiž udržuje žalud vlhký, zabraňuje jeho poranění, zabíjí bakterie a slouží jako mazivo při pohlavním styku. Když se odstraní předkožka, tak se už žádné smegma nevytváří, což má mnohdy za následek zrohovatění (keratinizaci) žaludu a to vede k otupení jeho citlivosti.

Ale co zdrtavotní výhody obřízky, jejichž propagandu její zastánci stále opakovaně vedou? Odpověď je jasná. Neexistuje žádný spoolehlivý důkaz o zdravotních výhodách obřízky. Všechny studie, které o tom v minulosti byly, jsou považovány za vyvrácené! To platí i pro mnohdy citované studie WHO, podle kterých Světová Zdravotnická Organizace doporučuje mužům (ne dětem) v některých afrických zemích (ne v Měmecku /ani ne v ČR/), aby se nechali obřezat, aby se tak snížilo riziko infekce HIV. Nedávné průzkumy však ukazují, že v zemích, kde je většina mužů obřezána je větší riziko této nákazy, než v zemích, kde má většina mužů intaktní předkožku. Proč tomu tak je, není zatím zcela objasněno. Jeden z důvodů je spatřován v tom, že obřezaní muži používají kvůli ztrátě citlivosti žaludu mnohem méně kondomy. Mnozí udávají, že při pohlavním styku s kondomem sotva něco cítí. Tak mají tendenci se vyhýbat používání kondomů, což nejenom zvyšuje riziko infekce a tím pravděpodobnost, že nakazí ostatní a tak to přispívá k šíření epidemie. Mimoto riziko nákazy HIV se zvyšuje okamžitě samotným úkonem obřízky, který se často koná za špatných hygienických podmínek, jak je tomu často v zemích, které jsou nejvíce postiženy HIV.

6) Jaké komplikace mohou nastat u obřízky předkožky?

I když se tato operace koná za řádných zdravotnických podmínek, tak podle známého německého dětského urologa Maxmiliána Stehra má každý pátý kojenec po této operaci problémy. Někdy jsou tak závažné, že musí být provedena reoperace. Jde o následné krvácení, infekce, vředy a zúžení otvoru močové trubice. Poranění žaludu také nejsou neobvyklá. V Německu dokonce došlo k nechtěným amputacím penisu,

Mimo přímých komplikací při obřízce též nastávají komplikace nepřímé při narkóze a anestézii. Ty případy žel nebyly systematicky zdokumentovány. Některé dramatické jednotlivé případy však pronikly na veřejnost. M. Stehr popisuje případ chlapce, který v důsledku nedostatku kyslíku při anestézii utrpěl těžké poškození mozku a od té doby je těžce zdravotně postižený. Autor Mario Lichtenheldt ve své knize Un - Heil ( Ne - Léčení) při obřízce předkožky kvůli fiziologické fimóze popisuje druhý německý případ, kdy čtyřletý chlapec bezprostředně po obřízce zemřel, když se probíral z celkové anestézie, když mu dala lékařka příliš velkou a smrtící dávku glukózy.

V průmyslových zemích jsou největším, život ohrožujícím nebezpečím pro obřezávané chlapce infekce. Studie provedená v roce 2010 dospěla k závěru, že jen v USA umírá z tohoto důvodu ročně 117 dětí, tedy kvůli infekcím po obřízce. V zemích, kde je špatná zdravotní péče je počet chlapců, kteří musí zaplatit svým životem kvůli zbytečné obřízce genitálu mnohem vyšší, dokonce několikanásobný. Přestože se dá celková míra úmrtnosti chlapců kvůli obřízce jen těžko odhadnout, musíme předpokládat, že každoročně několik tisíc chlapců nepřežije následky této operace.

7) Může být mužská obřízka srovnatelná s mrzačením ženských pohlavních orgánů?

Samozřejmě - a to je možná největší skandál v současné debatě, že je toto srovnání do značné míry tabu. Ačkoliv je infabulace, tj. sešití vulvy po odstranění vnějšího klitorisu a malých stydkých pysků mnohem dramatičtější operace než chlapecká obřízka, jsou však formy dívčí obřízky, které jsou prakticky neškodné jako je odstranění předkožky klitorisu, nebo její propíchnutí či porýpání. Je zjištěno, že mužská předkožka má ve srovnání se ženskou asi dvakrát tolik erotogenních zakončení a má tedy fyziologicky mnohem větší význam.

Není tedy jasné, proč je obřízka mužské předkožky tolerována, kdežto všechny formy mrzačícího řezání ženských genitálií - tedy i formy mnohem mírnější než je chlapecká obřízka jsou v mezinárodním měřítku postaveny mimo zákon. Je chráněna fyzická integrita dívek a obětována fyzická integrita chlapců, což je jasné provinění proti principu rovnosti žen a mužů. Je tu také nebezpečí, že to ohrožuje argumenty proti ženské obřízce. Všechny argumenty vznesené proti mrzačení ženských pohlavních orgánů mluví jasně také proti chlapecké obřízce.

Je třeba si uvědomit skutečnost, že v oblastech, kde je prováděna dívčí obřízka je také prováděna chlapecká obřízka. Výzkumníci se domnívají, že chlapecká obřízka je prováděna pět až šestkrát častěji, je to mnohem starší rituál a že dívčí obřízka byla odvozena od chlapecké až mnohem později. Proto by zákaz obřízky chlapců nepřímo vedl i k poklesu mrzačení ženských pohlavních orgánů.

8) Když obřízka dítěti spíše škodí než prospívá, proč je v USA stále ještě často prováděna?

Obřízka chlapců, někdy také i děvčat začala v USA někdy před 150 lety. Obřízka nebyla z počátku vůbec propagována jako hygienicko - medicínské opatření, ale jako metoda, jak zamezit masturbaci a potrestat ji. Jeden z klíčových exponentů amerického obřízkového hnutí byl vlivný lékař John Harvey Kellog, který je též známý jako vynálezce kukuřičných lupínků. Kellog byl jedním z předních členů sekty adventistů a byl důsledným podporovatelem sexuální abstinence a tak takto formuloval výhody obřízky: "Lék na masturbaci, u chlapců téměř vždy úspěšný je obřízka. Operace by měla být prováděna lékařem bez anestezie, protože bolest při ní má blahodárný účinek, zejména, když je spojena s vědomím trestu. U dívek se zase hodí ke snížení nepřirozeného vzrušování leptání klitorisu neředěnou kyselinou karbolovou."

Vědecké studie vyhodnotily Kellogovy důsledky obřízky na omezení masturbace jako správné. Jihokorejská studie zveřejněná roku 1999 dospěla k závěru, že obřízka je spojena se zhoršením kvality sexuálního života zejména během masturbace. 48% dotázaných mužů konstatovalo, že jim klesla hodnota uspokojení během masturbace a jen 8% zaznamenalo její zvýšení. 63% obřezaných hlásilo po operaci potíže s masturbováním.

(Jihokorejci na rozdíl od západních Němců zcela podlehli americkému imperialismu a jsou z více než 90% obřezaní, na rozdíl od USA však neobřezávají novorozence ale až v rané dospělosti. Proto ví každý obřezaný Jihokoreec na rozdíl od Američana, jaké je to před obřízkou a po ní. Redakce PNVT)

To že americká obřízka byla původně zavedena jako prostředek proti masturbaci není třeba pochybovat. O desetiletí později byly uměle vymyšleny hygienicko - medicínské argumenty, aby tento zákrok ospravedlnili. Jak byly tyto argumenty vymýšleny stále nové a nové a tak počet obřízek novorozenců stále více stoupal. V roce 1970 bylo v USA obřezáno přes 90% mužských novorozenců. Dnes padne v USA za oběť tomuto zákroku méně než polovina chlapců. Dá se předpokládat, že tam budou počty obřízek nadále klesat.

(Novorozenecké obřízky kvůli zamezení masturbace nebyly zavedeny v USA ale v puritánské viktoriánské Velké Británii a odtud se rozšířily do všech anglicky mluvících zemí, včetně USA. Mezi lety 1870 - 1950 bylo ve Velké Britanii obřezáno přes 90% novorozenců. Na sklonku čtyřicátých let proti tomu vystoupil renomovaný pediatr Douglas Gairdner a i když byl v tomto mezi lékaři osamocený, dosáhl toho, že se na přelomu čtyřicátých a padesátých let s tímto zmrzačujícím zákrokem na novorozených chlapcích přestalo. Dnes je obřezaný mladý etnický Brit vyjímkou. O deset let později se s tím zcela přestalo i na Novém Zélandu a ta praxe byla též zřetelně omezena v Austrálii, kde sazba novorozeneckých obřízek klesl na 12% a v Kanadě, kde je to něco pod 20%. V USA však Gairdnera nepřijali a pod vlivem Dr. Alana Guttmachera se zacementovali ve starých nesmyslech a vymýšleli stále nové a nové důvody pro novorozeneckou obřízku. Až v roce 1980 vydal Dr. Edward Wallerstein (židovského původu) knihu Obřízka, americký zdravotnický blud, na jejíž základě vznikli mnoho intaktivistických skupin, které začali bojovat proti tomuto nesmyslnému mrzačení chlapeckého pohlavního orgánu a tak i v USA začal počet obřízek klesat. Je to však regionálně značně nerovnoměrné, na západním pobřeží Kalifornie, Oregon klesl počet obřízek pod 20%, na východním pobřeží a na jihu je to kolem 50% a na americkém středozápadě (Chicago) vesele pokračují v obřízkovém tmářství a je tam dosud obřezáváno přes 90% novorozenců. Redakce PNVT)

9) Proč tak málo mužů mluví o negativních důsledcích obřízky a proč trvá na tom, že i jejich synové mají být obřezáni?

Zde je několik důvodů na uvážení:

Za prvé - muži, kteří byli obřezáni jako kojenci si neuvědomují, o jaké tělesné funkce byli odstraněním jejich předkožky oloupeni. Kromě toho si nepamatují bolest, kterou jako kojenci utrpěli. To samé platí i pro muže, kteří byli obřezáni jako děti. Také ti vůbec nevědí, co obnáší sexualita s neporušenou předkožkou. Mnoho z nich si však pamatuje bolest, kterou prožívali při obřízce. Takže proč vyžadují stejný úděl pro své děti?

V tomto případě je potřeba vzít v úvahu psychosociální mechanismus, který s velkou přesností objasnila v roce 1970 dětská psycholožka a výzkumnice Alice Millerová. Děti mají tendenci ospravedlňovat objektivně destruktivní chování svých rodičů, aby byl zachován ideální obraz jejich rodičů, který je nutný pro jejich přežití. Když se později dostanou do rodičovské role, je reálné nebezpečí, že budou opakovat objektivně poškozující chování při péči o jejich vlastní děti, aby si potvrdili ideální obraz jejich vlastních rodičů. Kromě toho vědecké výzkumy v oblasti neurologie prokázaly, že traumatické zážitky v dětství zanechávají stopy v levé mozkové hemisféře a tak je narušována schopnost empatie. Z tohoto důvodu se pak často traumatické zážitky přenášejí z generace na generaci.

Je velmi obtížné takové objektivně destruktivní chování identifikovat, když je vyžadováno náboženskou tradicí, se kterou se jednotlivci identifikují. Konečně patří do základního přesvědčení každého náboženství - že se jeho bohové a proroci - na rozdíl od bohů a proroků jiných náboženství - nikdy nemýlí! Z toho vyplývá, že nábožensky motivovaní obhájci obřízky mají obzváště silnou averzi k poznatkům empirických věd, za předpokladu, že tyto jsou v rozporu s jejich vlastním náboženským přesvědčením.

Kromě toho jsou mezi obřezanými muži velmi rozšířené racionalizační strategie. To znamená: žádné znevýhodnění si dotyčný ohledně obřízky nepřipustí, ale bude vyzdvihovat její domělé přínosy a její nevýhody budou v jeho mysli potlačeny. Potom se mají obřezaní muži za "čisté", zatímco biologické funkce údajně "nečistého smegmatu" jsou ignorovány. Také jsou hrdí na jejich větší sexuální výdrž, ale zapomínají, že je pak potřeba mnohem více času k dosažení orgasmu, což může vést ke skutečným potížím s přibývajícím věkem. Navíc tvrdí, že mohou svým partnerkám darovat mnohem větší rozkoš a přitom přehlížejí, že vzhledem ke své snížené citlivosti (to je však velmi individuální) dávají přednost drsnějšímu sexu, což se u partnerky nemusí vždy setkat s porozuměním.

V této souvislosti nesmíme zapomenout na další racionalizaci: Mnoho mužů (a žen) se domnívá, že pouze skrze bolest utrpěnou při obřízce se stanou "pravými muži" ("Indiáni necítí bolest"). Tento mužský mýtus je nepochybně příčinou toho, že obřezané dívky jsou viděny jako oběť, ne však obřezaní chlapci. Chcete-li vidět důvod pro takové odlišné hodnocení mrzačení chlapeckých a dívčích genitálií - tu ho máte.

10) Nezbavil by zákaz obřízky chlapců nepřípustně práv jejich rodiče?

Zákonné zavržení nelékařsky indikované obřízky chlapců musí být doprovázeno rozsáhlou kampaní ohledně osvěty veřejnosti o důsledcích obřízky. Jsme přesvědčeni, že drtivá většina matek a otců, kteří poznají výsledky nejnovějších výzkumů, nikdy nepřijdou na nápad, že by nechali obřezat své děti. Zákaz by tedy nikoho neomezil, pouze by posílil povědomí o těchto nových poznatcích.

Ten zákaz by byl efektivní pro rodiče, kteří nechtějí nejnovější vědecké poznatky akceptovat a tak jednají proti dobru svých dětí. Pak by měli orgány státní správy jednat, aby bylo dobro dítěte i proti vůli jeho rodičů zajištěno. To je ve všech moderních právních státech dobře zavedená právní praxe. Naštěstí je tento princip v poslední době důsledně dodržován pokud se jedná o dívčí genitální obřízku, kdy státní orgány dodržují požadavky Úmluvy o právech dítěte, kde se uvádí: "Státy smluvní strany přijmou veškerá účinná opatření, aby byly všechny tradiční zákroky, které jsou škodlivé ohledně zdraví dětí, zrušeny." Vzhledem k silné paraleře mezi obřezáváním mužských a ženských pohlavních orgánů, neexistují žádné věrohodné argumenty, proč by neměli být chlapci chráněni proti těmto nezdravým praktikám, stejně tak, jako jsou chráněny dívky.

V souvislosti s vládním omezením rodičovské autority ve výchově je třeba zdůraznit, že demokratický právní stát může zasahovat pouze v případě mimořádné události, tedy, když je blaho dítěte významným způsobem poškozeno. Ústava dává rodičům velkou volnost, aby mohli dělat dalekosáhlé rozhodnutí o způsobu života jejich dětí bez vládních zásahů. Vyučují třeba své děti o tom, že člověk nemá vůbec nic společného s vývojem opic a že svět stvořený Bohem je starý pouze několik tisíc roků navzdory poznatkům moderní evoluční biologie a radiokarbonovému datování. (Ve škole však takové dezinformace být šířeny nesmí).

Tak velký herní prostor je rodičům necháván: Když se otec odvolává na Bibli: (Přísloví 13 ; 24 Kdo šetří rákosku, nenávidí svého syna, kdo ho miluje, trestá ho hojně) a své dítě bije a tak své dítě po biblickém způsobu vychovává, tak mu to stát nesmí trpět, vzhledem k tomu, že právo na rodičovskou výchovu neobsahuje právo na tělesné trestání dětí. Co je však pohlavek ve srovnání s vnucenou obřízkou? V rozsudku Krajského soudu v Kolíně nad Rýnem, po kterém nastala celá tato obřízková debata, soudci tuto věc zdůvodnili: "Vzhledem k tomu, že rodičovská výchova má sloužit k dobrým životním podmínkám dítěte - tak nelze porušeni fyzické integrity dítěte tolerovat - i když k tomu ublížení na zdraví opravňuje starobylá náboženská tradice." V žádném případě nepředstavuje starobylá náboženská tradice žádný věrohodný důvod, proč by toto mělo být zpochybňováno. Naopak. Čím je tato tradice starobylejší, tím je nutnější její přezkoumání, protože nemusí být v souladu se základními lidskými právy, která byla formulována v mnohem pozdějším období kulturního vývoje.

Je třeba podotknout, že vývoj speciálních dětských práv je ještě novější než formulování všeobecných lidských práv, Teprve před 40 lety začaly být děti brány v Německu vážně jako právní subjekty. Teprve od roku 1979 jsou chráněny před trestání učiteli ve škole. Teprve v roce 1990 jim byl dán právní nárok na adekvátní péči a vzdělání. Teprve od roku 2000 mají nárok na nenásilnou výchovu v rodině. Pokud vezmeme tyto nároky na vědomí, tak jsou medicínsky nesmyslné, právu na sebeurčení a genitální integritu odporující zmrzačující genitální obřízky zastaralé - a to jak u dívek, tak i u chlapců.

11) Je zákaz obřízky chlapců spojen se zásahem do svobody náboženského vyznání?

To je velmi rozšířené nedorozumění. Naopak. Zákaz nucené obřízky chlapců by dokonce vylepšil právo na náboženskou svobodu a to s ohledem na náboženskou svobodu dětí, protože náboženská svoboda se vztahuje pouze na rodiče samotné ale ne na jejich děti, které mají též právo vytvářet a rozvíjet své vlastní náboženské a filozofické přesvědčení, bez ohledu na to, v co rodiče věří.

I když jsou děti i přes vnucenou obřízku později schopny opustit své náboženské přesvědčení, nicméně to znamená, že kvůli své náboženské obřízce mají celoživotní značku - a to může být vnímáno postiženou osobou jako zatěžující - kromě všech zdravotních nevýhod odstranění předkožky. Exmuslim z Kolína nad Rýnem Ali Utlu to vyjádřil takto: "Bylo to pro mne jako vypálený cejch kvůli náboženství. Jako bych byl kráva. Dali mi razítko a řekli: 'Ty patříš k mému stádu'."

Náboženská obřízka by měla probíhat pouze ve věku, ve kterém se dotyčný může sám svobodně rozhodnout pro tuto operaci a posoudit její následky, aby se zamezilo cizím nátlakovým vlivům. To by bylo významným krokem k větší individuální autonomii a náboženské svobodě. To zřejmě mnozí nechtějí. V polovině srpna 2012 hájil ve vysílání jednoho dílu pořadu "Lidé a politika" muslimský lékař a specialista na obřezávání Sebastian Izik provádění obřízky co nejdříve. Protože 16 - ti letý by s tou operací pravděpodobně nesouhlasil. Taková vyjádření ukazují, jak to myslí ti, kdo provádějí obřízkovou praxi s právem na sebeurčení postižených chlapců.

12) Není problematické, že debata o obřízce vznikla nejprve na německé půdě?

Samozřejmě, že je to na pozadí antisemitských excesů v německé historii velmi problematické. Všichni aktivisté ohledně práv dětí by raději viděli, kdyby ta veřejná debata o obřízce chlapců začala v jiné zemi. Protože by se tím ušetřilo hodně neproduktivního jednání. Ale když už ta debata po rozsudku Kolínského soudu začala, tak si aktivisté pro dětská práva nemohli pomoci a vystupují proti obřízce chlapců s jasnými fakty.

Samozřejmě, že humanistická kritika není vůbec zaměřena proti Židům, protože se na ni podílejí i židovští muži, mimo jiné i skupina Židé proti obřízce, která poskytla hlavní motiv pro to, aby byla praxe obřízky chlapců znova uvážena. Ačkoliv tam byly politické síly, které se snažily strhnout debatu o obřízce chlapců do podoby antisemitské propagandy tak to v žádném případě nediskvalifikuje jednání aktivistů za práva dítěte, organizace na ochranu dětí a pediatrů! Samozřejmě že odmítáme antisemitismus (a antimuslimismus). Nicméně trváme na pravdě, tedy na poznání, že obřízka dětí je v rozporu s právem na sebeurčení a tělesnou integritu dítěte. Není proto důvod lhát, protože lháři ji zneužívají. Bylo by absurdní, kdyby se nemluvilo o škodlivosti obřízky chlapců jen proto, že ji odmítají antisemité! To by byla navíc politicky nekorektní strategie. Protože pokud chce někdo bojovat proti nelidským demagogiím jako je antisemitismus, tak musí dobře počítat s tím, že je pár bodů, kde mají tito demagogové pravdu. V opačném případě pak oslaví s polopravdami všechny úspěchy. A takové je poučení z dějin, a to nejen těch německých.

13) Nepovede úřední zákaz obřízky chlapců k provádění nelegálních obřízek?

Je-li tento argument platný, tak by měl být vztažen i na obecně přijímaný zákaz ženské obřízky. Zkušenosti však ukazují, že státní zákazy mají důležitou signalizační funkci. Většinou způsobí, že lidé přehodnotí své tradiční chování a přizpůsobí se nové sociální realitě. Zejména ohledně obřízky chlapců máme dobrý příklad: Oficiální pranýřování obřízky v Sovětském svazu nevedlo ke zvýšení počtu nelegálních obřízek ale došlo ke změně chování ruských Židů. Že tato změna měla trvalý rys, svědčí to, že po své emigraci do Německa tito Židé po dvě desetiletí obřízky neprováděli, což dokazuje, že tvrzení, že bez obřízky není v Německu židovský život možný, je nesmyslné!

Oficiální zákaz lékařsky neindikovaných obřízek chlapců může mít další výhodu. Usnadní to těm, kdo jsou tak jako tak proti obřízce chlapců obhájit svůj postoj proti tradicionalistickým členům ve vlastní rodině. Především by však takový zákaz mohl mít dominový efekt na ostatní země. Německo by tak mohlo přispět, že když by tak posílilo práva svých vlastních dětí zabráněním zbytečným lékařsky neindikovaným obřízkám chlapců, že by brzy následovaly další země. To by mohlo též snížit sazbu mrzačení pohlavních orgánů chlapců prostřednictvím obřízky i v těch oblastech světa, kde je počet úplného zmrzačení prostřednictvím zpackané obřízky a úmrtí po operaci z důvodů špatných zdravotních podmínek velmi vysoký.

14) Není debata o obřízce projevem arogantního sekularismu, který přehlíží práva náboženských menšin? Není činnost nadace Giordana Bruna jen předstíráním, že jde o dětská práva, ale nejde ve skutečnosti o fundamentalistický boj proti náboženství?

Tato obvinění se překvapivě velmi často objevila během debaty o obřízce v německých mainstreamových mediích. Psalo se tam, že ateisté ve společnosti se stali velmi agresivnějšími, že se prezentují jako zastánci lidských práv a problematiku "dětských práv" chtějí zneužít, aby omezili práva náboženských menšin. Novinář Alexander Kissler v "Jüdische Allgemeinen" dokonce přišel s hypotézou, že lékař, že lékař, který nahlásil policii případ zpackané obřízky muslimského chlapce a tak se Kolínský případ stal známým, pochází z neoateistické scény, A ještě více: spolupráci nadace Giordana Bruna s profesorem trestního práva Holmem Putzkem, který sepsal základní článek o významu trestního postihu obřízky chlapců označil jako "špičku oštěpu německého neoateismu" a tuto spolupráci označil za cílené protináboženské spiknutí: "Antináboženské síly střílely dohromady. Antisemitismus byl kvůli lehkým vedlejším škodám trpěn."

Co říci k těmto obviněním? Za prvé: my vůbec nevíme, kdo informoval policii o tom případu. Tak jsou spekulace o ideologické předpojatosti té osoby zcela mimo. Je jasné, že nadace Giordana Bruna není v žádném případě předvojem německého neoateismu a není vůbec protináboženská ale sama sebe chápe jako thing tank pro humanismus a osvětu. Jsme hluboce oddáni racionálnímu pohledu na svět a posílení lidských práv - to však není v rozporu s náboženským přesvědčením. Je známo, že profesor Holm Putzke rozhodným způsobem publikoval o problematice obřízky chlapců dávno předtím, než přišel do kontaktu s nadací Giordana Bruna.

Proto se nemůže jednat o žádné protináboženské spiknutí!. Při debatě o obřízce chlapců se nám nikdy nejednalo o oslabení náboženské svobody ale naopak o její posílení v kontextu ostatních ústavních hodnot. Hlavně nám však šlo o posílení práv dětí, která ještě stále nejsou na takové úrovni, na které by měla být. Dětskými právy se nadace Giordana Bruna zabývala také v minulosti jako v případě protestů bývalých chovanců v ústavech v roce 2010, kdy byla kritizována "černá pedagogika" jak ve státních, tak i v církevních výchovných institutech nebo v rámci různých kampaní proti mrzačení ženských pohlavních orgánů. Proto bylo zřejmé, že nadace zasáhne i do debaty o chlapecké obřízce s empirickými fakty, která o ní měla a kterým se mnoho věnovala.

Že to není otázka "fundamentalistického boje proti náboženství" vyplývá z toho, že naše kampaň "za dětská práva" a proti obřízce je výslovně zaměřena proti všem formám zbytečné nemedicinsky indikovaným obřízkám chlapců - a to tedy nejen proti náboženským rituálům, tedy bez ohledu na to, jaké motivy jsou za to odpovědné. Tedy vzhledem k tomu, že je tak porušováno právo na sebeurčení a tělesnou integritu. A je zcela jedno, zda je to prováděno z důvodů estetických, kulturních, jako profylaxe masturbace, hygienických nebo z náboženských důvodů, to vůbec nic nemění na základním faktům.

I. dodatek - o HIV

Skutečně se zdá, že obřízka poskytuje určitou ochranu proti HIV při nechráněném pohlavním styku. Ve skutečnosti je jedinou ochranou pouze kondom! Vzhledem k tomu, že mnoho obřezaných mužů odmítá používat kondomy, protože mají kvůli obřízce sníženou citlivou citlivost, tak není divu, že v 10 z 18 afrických zemích jsou obřezaní muži jsou častějšími nositeli HIV než muži s intaktní předkožkou (viz 2. 009) ve zprávě USAID https://www.measuredhs.com/pubs/pdf/CR22/CR22.pdf

Kromě toho je tu riziko, že chlapci budou infikováni virem HIV během provádění obřízky. V žádném případě by riziko infekce při obřízce nemělo být podceňováno. V západních průmyslových zemích mohou být pro kojence při obřízce též fatální multirezistentní patogeny ohrožující život, např. herpetická infekce (studie MRSA https://www.nytimes.com/2012/03/08/nyregion/infants-death-renews-debate-over-a-circumcision-ritual.html

II. dodatek - o smegmatu

Ačkoliv je už biologická hodnota smegmatu prokázána, tak to samozřejmě nic neříká proti intimní hygieně, která je nutná nejen z medicínského důvodu (staré smegma je původcem nepříjemného zápachu). Tak je intimní hygiena důrazně doporučena (čistá voda je dostačující). To platí nejen pro muže ale i pro ženy, což je pro mnohé lidi neznámé a překvapující, že také u žen se tvoří smegma. Tvorba smegmatu důvodem pro genitální obřízku rozhodně není - ani u dívek, ani u chlapců.

III. dodatek - k prohlášení AAP - Americké Asociace Pediatrů

V srpnu 2012 "Talk Force of Circumcision" zveřejnila zprávu, která byla velmi šířena v německém tisku. Je pozoruhodné, že američtí lékaři přišli s výrazně odlišnými výsledky než jejich protějšky z ostatního světa.

Nad důvody můžeme jenom spekulovat. Pravděpodobně je tu problém kognitivní disonance ( pro lékařské sdružení, které po celá desetiletí masivně prosazuje obřízku, bude obtížné tento zákrok ostře kritizovat), popřípadě jsou ve hře i ekonomické aspekty (obrat z prováděných obřízek je v USA 2 miliardy dolarů ročně)

Při analýze americké studie je lehké si uvědomit, že američtí autoři přehlédli některé problémy a vůbec si nedělali starosti s vědeckou přesností. V dokumentu jsou argumenty o výhodách obřízky při nechráněném pohlavním styku ale zamlčuje se tam, že obřezaní muži kvůli snížené citlivosti penisu mnohem méně používají kondomy, což je důvod, proč mají mnohem více přenosných pohlavních chorob. V každém případě autoři minimalizují sexuální následky obřízky. I když je tam zmiňována podrobná studie s korejskými později obřezanými muži, tak ta není zahrnuta do celkového hodnocení. (podobně jako další studie) To platí i o závažných komplikacích obřízky. Ačkoliv v té zprávě byla i zmínka o úmrtí při obřízce. Je to tam však bráno jako vzácný, ojedinělý případ a tak to celkově není vůbec bráno celkově v úvahu. To dokazuje, že přímé a nepřímé důsledky obřízky (infekce, chyby při anestezii) nebyly systematicky zdokumentovány. O vytváření paměti na bolest a dalších zdravotních problémech tam není ani zmínka, zdá se, že o tom ti američtí lékaři ani vůbec neslyšeli. Celkově studie "pracovní skupiny pro obřízku" nemá pro obřízku vůbec žádné pádné argumenty a je spíše ukázkovým případem toho, jak kulturní podjatost dovede zastínit empirická fakta.